Kolena jsou při běhu zatížena celou hmotností těla a toto zatížení se násobí s prudkostí dopadu. Nejčastěji trápí bolest kolenních kloubů ty, kteří běhají v kopcovitém terénu. Nelze ale vše svést jen na velké zatížení sportem. Každého běžce přece kolena nebolí! Co je tedy tím hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, zda vás kolena budou bolet, nebo ne?

Klíčem k pochopení problému je práce svalů v souhře. Moderní fyzioterapie prosazuje obecný princip, že místo bolesti většinou neodpovídá místu příčiny vzniku bolesti. A tak tomu je i u kolene. Na funkci tohoto nejsložitějšího kloubu těla je třeba se dívat v širších souvislostech. Funkce kolenního kloubu je přímo ovlivněna postavením a funkcí kloubů nohy, kyčelních kloubů, postavením pánve i páteře.

Bolesti kolenního kloubu mohou mít příčinu samozřejmě i v něm samotném, jako tomu je v případě úrazů (např. menisků nebo vazů). Úrazy jako takovými se zde ale zabývat nebudeme, přece jen k nim při běhu nedochází tak často. Přesto, pokud jste utrpěli určitý úraz kolene a potíže přetrvávají, je tento článek určen i pro vás.

Obecně nejčastější příčinou bolestí pohybového aparátu jsou tzv. funkční poruchy. Jedná se o poruchy svalové koordinace, tedy práce svalů ve vzájemné souhře. Při optimální svalové koordinaci jsou kloubní plochy v maximálním možném kontaktu a zatížení je tedy rozloženo na co největší plochu. Pokud jsou některé svaly, nebo části svalů, v převaze a jiné v útlumu, mění se vzájemné zatížení kloubních ploch a některé části jsou zatěžovány více, jiné méně. Takto dochází nejprve k bolestivému dráždění v kloubu a později k předčasné degeneraci chrupavky kloubu.

K poruše svalové koordinace může dojít různými vlivy. Může se tak stát například následkem úrazu, jednostranné nadměrné zátěže, nebo se tato koordinace nevyvinula dobře už v raném dětství. Každopádně převážná část populace vykazuje větší či menší odchylky v kvalitě svalové koordinace.

Dalším zdrojem bolesti mohou být svaly nebo jejich části, které jsou ve zvýšeném napětí právě vinou svalové nerovnováhy. Mohou bolet i jejich úpony, za které svaly chronicky táhnou. Bolest v těchto svalech ale nevyřešíme tím, že budeme sval protahovat.

Představte si to tak, že v mozku je uložen program, který nastavuje svaly na určitou úroveň napětí. Pokud nefunguje optimální svalová koordinace, je to tím, že jsou v tomto programu chyby. I když budeme stažený sval protahovat, program v mozku tím nezměníme a tím ani tento sval neuvolníme. Proto je potřeba v terapii měnit napětí svalů přímým působením na program v mozku, ne se snažit všemožnými prostředky sval relaxovat, protože ve chvíli, kdy se postavíme a rozběhneme, vrátí se do původního napětí. (Jako příklad námi popisovaného faktu může sloužit dlouhá rekonvalescence fotbalisty Arsenalu Tomáše Rosického, jehož zranění bylo způsobeno právě zmíněným způsobem).

Jak vyplývá z výše napsaného, je to právě kvalita pohybové koordinace, která rozhoduje o tom, zda se potíže objeví právě u vás, i když vůbec nesportujete, nebo se neobjeví, i když jste vrcholový sportovec. Můžeme říci, že čím horší je kvalita svalové koordinace, tím dochází k většímu opotřebení. Zátěží a jejím stupňováním při neideální koordinaci se toto riziko násobí.

Jaké bolesti kolenního kloubu rozlišujeme? Už jsme se zmínili o úponových bolestech. Některé tyto obtíže mohou mít příčinu velmi vzdálenou od samotného místa bolesti.

Bolest na vnitřní straně pod kolenem je způsobena zvýšeným napětím svalů, které se zde upínají. Někdy je možné nahmatat v tomto místě otok (takový „bochánek"). Tyto svaly jsou v hypertonu při poruchách kyčelního kloubu, neideálním postavení pánve nebo při blokádách kloubů páteře (vše je právě způsobeno nevyváženou prací svalů v těchto oblastech).

Bolest na horním nebo dolním pólu čéšky je daná zvýšeným napětím především přímé hlavy čtyřhlavého svalu. K tomu může dojít jak v důsledku nadměrného zatížení, tak především poruchou svalové souhry ovlivňující postavení pánve a blokádami v bederní páteři. Pánev je v tomto případě v anteverzi, tedy naklopená dopředu. Toto postavení si s sebou neseme zpravidla už od prvních měsíců života, kdy nedošlo k správnému zapojení břišních svalů. Krátkodobě zde může pomoci protahování přímého stehenního svalu. Pozor ale na správné postavení pánve při protahování.

Bolest na zevní straně pod kolenem se vyskytuje při blokádě hlavičky lýtkové kosti v místě skloubení s kostí holenní. Tato blokáda vzniká při zvýšeném napětí dvouhlavého stehenního svalu. To je ale opět dáno postavením pánve, neoptimálním zapojením břišních svalů a blokádami v bederní páteři.

Pravděpodobně nejrozšířenějším problémem vůbec, u sportovců i nesportovců, je tzv. femoropatelární bolestivý syndrom, někdy též nazývaný jako chondromalacie pately. Čéška neboli patela, má vlastně funkci kladky pro čtyřhlavý sval stehenní. Je vložena do úponu tohoto svalu a zefektivňuje jeho práci. Při kontrakci quadricepsu dochází ke stlačení čéšky do jamky, kterou vytváří obě skloubené kosti, tedy kost stehenní a holenní. Chůze nebo běh, především do nebo z kopce a schodů, vyžaduje poměrně silnou kontrakci quadricepsu. Vznikají zde tedy velké tlaky na čéšku a na chrupavku pod ní.

Jak už bylo řečeno, pro rozložení zatížení kloubu je podstatná kvalita svalové koordinace. Aby došlo k co nejefektivnějšímu rozložení síly na kloub, musí být čéška co nejlépe stabilizována, zacentrována v jamce. Pro ideálně stabilizovanou čéšku je potřebná vyvážená funkce zevní a vnitřní hlavy čtyřhlavého svalu stehenního. A právě tato souhra bývá často porušena. Vnitřní hlava quadricepsu má tendenci z funkce vypadnout, mozek ji jakoby zapomene zapojovat, zatímco zevní hlava je ve zvýšeném napětí a přetahuje čéšku na svou stranu. Čéška je tedy tažena, případně i naklopena zevně. Dochází k nadměrnému zatížení zevní části kloubní plošky, jejím bolestem a postupným degenerativním změnám chrupavky této části kloubu.

Na poruše této souhry se podílí několik faktorů. Jsou to jednak faktory biomechanické, kdy dochází k zvětšení tzv. Q úhlu. Q úhel je úhel, který vytváří osa tahu quadricepsu s osou stehenní kosti. K zvětšení tohoto úhlu dochází připostavení kolene do X, které je způsobeno naklopením pánve dopředu a oploštěním podélné klenby nohy. Toto chybné postavení v koleni tedy vzniká jako následek špatné svalové souhry v oblasti pánve a trupu a/nebo v oblasti chodidla. Q úhel je větší také při anatomicky širší pánvi. V těchto případech čéška cestuje zevně a toto postavení způsobuje, že zevní hlava quadricepsu je ve výhodnějším postavení než hlava vnitřní. Ženy, poněvadž mají širší pánev a častěji kolena do X, jsou více predisponované k těmto potížím a také jsou u nich velmi časté.

Může ale také dojít k samotné poruše svalové koordinace i přesto, že nemáte biomechanické dispozice uvedené výše. Vnitřní hlava quadricepsu je totiž extrémně zranitelná a má tendenci nezapojovat se do pohybu. Může se tak stát například následkem úrazu (např. ruptura nebo jen natažení vazů, poškození menisků atd.) ale i jednostrannou zátěží a pohybovou chudostí, nebo také tím, že program, který pohyb řídí, se nevyvinul správně už na samém počátku života.

Nejvíce vás zřejmě budou zajímat praktické rady. Jak vidíte, bolest kolene je často komplexní problém pohybového aparátu. Pro odstranění příčiny potíží je nutná cílená fyzioterapie, tedy aktivace správné svalové souhry nejen v oblasti kolene, ale i nohy, kyčle a pánve. Pokud se změní tato koordinace, máte velkou šanci, že nebudete muset slevit ze svých tréninků a při sportu nebudete pociťovat bolest.

Měnit koordinaci v dospělosti nejde úplně snadno. Vyžaduje to pravidelné cvičení, které se ale určitě se vyplatí. Tímto cvičením vyřešíte své bolesti (někdy psychicky i fyzicky vyčerpávající) a zabráníte v budoucnu dalším potížím. Mnohem jednodušší je řešit svalovou koordinaci v prvním roce života dítěte. Je to doba, kdy právě uzrává již zmiňovaný program a díky němu se zapojují svaly do funkce. Velmi často se ale tento program spouští s určitými chybami, které vedou k již zmíněné svalové nerovnováze. Abychom koordinaci ovlivnili co nejlépe, je vhodné s fyzioterapií začít už velmi brzy, a to krátce po 1. měsíci života dítěte.

Co můžete dělat sami? I když je výše uvedeno, že protahování nevyřeší váš problém cíleně, určitě má své místo. Je třeba protahovat všechny svalové skupiny dolních končetin, především ale přímou hlavu quadricepsu. Vhodné je také běhání kombinovat s jiným sportem, protože pohybovou různorodostí zlepšujete vnímání těla a svalovou koordinaci.

Pamatujte tedy na to, že každá bolest má nějakou příčinu, která se pravděpodobně vyvíjela dlouho před vznikem potíží. Prevence je základem zdraví a většina nemocí a následných bolestí je logickou známkou nedostatečné prevence. Nikdo nemá důvod bát se prevence,
ale má důvod bát se možných zdravotních následků.

Trpíte bolestmi? Máte potíže při provádění vašeho oblíbeného sportu? Nevíte, jak přesně máte cvičit, abyste se potíží zbavili, nebo aby k nim ani vůbec nedošlo? Přijďte se k nám poradit. Nabízíme nejen léčbu specifických potíží vašeho pohybového aparátu, ale i odbornou konzultaci k zefektivnění vašeho tréninku a prevenci dalších potíží.

Mgr. Dagmar Mostecká, tel.: 607 225 006, email: info@bebalanced.cz.